Canisterapie

Co je vlastně canisterapie?

Toto pojmenování vychází z latinského termínu canis = latinsky pes , terapie  nebo-li léčba. 

Velmi zjednodušeně se dá canisterapie chápat, jako léčba pomocí psa.

Pes svým kontaktem s člověkem může mít léčebné účinky v různých oborech. Canisterapie se využívá v oblasti pedagogiky, psychologie, rehabilitace, logopedie, sociologie a v mnoho dalších.  

Je několik druhů canisterapie a možností jak canisterapii použít:

1. Jako jedna z nejčastějších je canisterapie využívaná u lidí s psychickými poruchami. Například u lidí s depresemi, u osamělých lidí, u dětí z dětských domovů, u lidí v ústavech nebo léčebnách. 

2. Další možné využití canisterapie bývá u dětí. Zde se používá především v oblasti sociologie. Canisterapie se zaměřuje na rozvoj citových schopností (určitá komunikace se psem, umění pejska pohladit nebo jen se s ním mazlit). Velmi oblíbená a účinná canisterapie je na rozvíjení rozumových schopností u dětí (rozšiřování slovní zásoby, hra se psem). Jedna z velmi oblíbených činností v canisterapii je rozvíjení pohybových schopností. Ta má za cíl rozvíjet jemnou a hrubou motoriku nebo jen naučit házení míčků nebo jiných předmětů. Zároveň lze využít canisterapii ve formě relaxace. Ta má velmi pozitivní vliv na psychickou a duševní rovnováhu člověka.

3. Jedno z velmi častých využití canisterapie je v oblasti fyzioterapie a rehabilitace. Pejskové pomáhají v ústavech pro mentálně a fyzicky postižené pacienty prostřednictvím rehabilitace. Tato účinná a úspěšná metoda se nazývá polohování.  U polohování máme dvě techniky (relaxační a rehabilitační polohování). Ta má za cíl procvičovat určité části těla a rozvíjet hrubou a jemnou motoriku. Při polohování pejsek nahrazuje polštář. Klient je podpírán psem a díky své teplotě působí pro klienta velmi příjemně.  Polohování má výborné výsledky u lidí trpící svalovými křečemi nebo třesem.